O čem svědčí omílání uvedeného čísla, které bez
podrobnějších údajů o rozložení platů nemá naprosto žádnou vypovídací
schopnost? Buď o cílené snaze vyvolat v lidech pocit nespravedlnosti, neřku-li
závisti, anebo usvědčuje pachatele výroku z papouškování a nedostatku
elementárního vzdělání.
Zkusme chvíli počítat. Představme si, že průměrný
plat je 10, třeba brambor. Při takovém průměru musí každého člověka beroucího
20 brambor vyvážit jeden neberoucí nic. Výsledkem je 50 procent populace s
podprůměrným platem. Pro reportéra ČT by to byl lepší stav než jaký máme dnes,
ale zřejmě ten nejméně žádoucí.
Počítejme dál. Co kdyby našeho boháče místo jednoho
nemajetného vyvažovalo deset lidí beroucích 9 brambor? Naše statistika by se
kupodivu tragicky zhoršila a lidí s podprůměrným platem by bylo přes 90
procent. Naprostá sociální katastrofa nastane ale teprve v okamžiku, kdy
kapitalistu s 20 bramborami vyvážíme sto lidmi beroucími 9,9 brambor, což je
pořád podprůměr. To se nám do "bídy" ponoří až 99 procent národa,
přestože pobírá téměř průměrný plat!
S průměrem lze dělat i další kouzla. Sociálně
citlivý politik, který si ráno v novinách přečte průzkum veřejného mínění
reagující na uvedenou statistiku, naštěstí ví, co dělat. Podle svého oblíbeného hesla "Že
vyčnívá hlavu? Setněte mu hlavu!" uvrhne zazobance a viníka neutěšené
situace do žaláře, čím sníží jeho příjem na nulu. Průměrný příjem poklesne pod
9,9 brambor, čímž se razantně změní společenská situace: 99 procent národa má
najednou nadprůměrný příjem!
Z veřejnoprávní televize se bohužel dovídáme
spoustu "informací" podobných té o podprůměrném příjmu většiny
populace. Nesvědčí to o zdravém uvažování její redaktorů ani o jejich
nestrannosti.