Jsem právě po třítýdenní dovolené s dětmi. Strávili
jsme téměř dva týdny na rakouských cyklostezkách a týden na slovenských horách.
Párkrát se nám přitom povedlo zajít i na koupaliště nebo do muzea, mnohokrát
jsme se dobře najedli v příjemných restauracích, nebo jen tak poseděli ve stínu
na náměstí nějakého městečka, na břehu řeky nebo na kraji lesa. Vždy jsme tíhnuli spíše k
dovoleným mimo hlavní proud turistů a mimo nabídku cestovních kanceláří, které
obvykle nepodporují mírné sportování v mezích zákona. Na kole jezdíme po okolí
i mimo dovolené, také občas běháme a plaveme. Nepodáváme přitom žádné mimořádné
výkony, pouze se cítíme dobře a užíváme si. Prostě harmonie těla a ducha. Přesto
podle všeho nežijeme sportem, protože nesledujeme olympiádu, první Gambrinus,
Staropramen nebo jak-se-to-teď-zrovna-jmenuje ligu, Formuli1, ani jiné
"sportovní" události.
Současná olympiáda je opravdu vrcholní sportovní
událostí v dnešním smyslu slova sport. Megalomanské stavby, vražedné povětří,
masivní propaganda. A horkou novinkou je zotročování dětí. Nebo existuje nějaký
politicky korektnější výraz pro nelidskou drezuru statisíců dětí v Číně, kterou se z
nich odporný režim snaží vyrýžovat pár šampionů?
Olympiáda má se sportem společného asi tolik, co
pornografie s uměním. Čekám na to, kdy po vzoru Fair Trade hnutí vznikne i
hnutí Fair Sport zaměřené proti ničení zdraví a životů dětí po celém světě ve
jménu sportu. Fair Sport určitě olympiádu nepodpoří.