Reklama
 
Blog | Robert Trávník

Hugo za dveřmi

Můj kamarád Juan, zneklidněn narůstající podobností naší politické scény s poměry v Latinské Americe, napsal našemu budoucímu premiérovi a prezidentovi. Jeho sekretář mu radí, aby byl v klidu. Zejména není nutno obávati se našeho zadlužení. Zřejmě proto, že současný dluh je proti tomu budoucímu úsměvný. Juan mě poprosil o umístění korespondence na web, čemuž rád vyhovuji.

Vážený pane Paroubku,

Jsem Kubánec, již pár desetiletí žijící v této zemi, platím daně, mám české
občanství a jsem hrdý otec 3 dětí, které se narodily v České republice. Mé děti
jsou tedy nejenom dědici multikulturního prostředí, ale i narůstajícího dluhu
České republiky.
Přestože, jak jsem se dříve zmínil, žiji již dlouho v českých zemí, nepřestávám
sledovat dění na Kubě i v Latinské Americe a tudíž bohužel nebo bohudík nemohu
a ani nechci se vyvarovat určitých srovnání:
Politiku a politickou agendu, kterou sledujete a politické chování Vaše a
některých Vašich předních spolustranických kolegů mně velmi silně a šokujícím
způsobem (zde záměrně používám tento poněkud silnější výraz) připomínají pana
prezidenta Venezuely Hugo Chaveze, jenž se ze všech sil a za každých okolnostech
nejenom ve své politické agendě, ba i dokonce ve svém osobním projevu snaží
zavděčit svému učiteli Castro staršímu.
Tímto se mi snad podařilo Vám v kostce představit svůj velmi kritický a
negativní politický postoj ke straně, jíž stojíte v čele a politickou agendu,
kterou se snažíte zavést.
Fakt, že žiji v zemi, ve které aspoň prozatím stále platí jisté demokratické
zásady, mi dovolují psát tento dopis adresovaný Vám. Velmi však pochybuji, že
bych ve Venezuele mohl odeslat něco podobnému prezidentovi. O Kubě se ani
zmiňovat nebudu (věřte mi, že tato poslední věta má pro mne velmi smutnou a
hořkou příchuť).
Doufám tedy, že rozum v mysli občanů této země bude větší než billboardy, kde
probíhá mnoho kdy velmi neetická volební bitva a Vaše strana nevyhraje volby. A
pokud přece vyhraje volby budu tedy doufat, že psaní a odeslání takového dopisu
bude stále možné a bez jiných následků.

Juan Alfredo Díaz.

 

Vážený pane Diazi,

z pověření pana předsedy děkuji za Váš e-mail i zaslaný názor. Pan předseda má logicky jiný názor, nicméně ten Váš, na který jistě máte právo, respektuje.
V posledních týdnech je oblíbeným hitem ODS, ale také ministra financí Eduarda Janoty opakované veřejné varování před možností, následovat v dohledné době řecký rozpočtový příklad. Cílem je vnutit české veřejnosti pocit, že nás smutný řecký osud nemine (zejména pak, pokud nevyhraje volby ODS).
Srovnání situace ČR s Řeckem není adekvátní, jak pokud jde o trendy vývoje veřejných rozpočtů, tak o celkový aktuální podíl veřejného dluhu na HDP. Je to stejně nepřesné, jako přirovnávat nyní k Řecku Slovensko, Polsko, Irsko nebo třeba Rakousko.
Celkový veřejný dluh bude v Řecku na konci letošního roku 120% tamního HDP, Česká republika vykáže s vysokou pravděpodobností celkové zadlužení 40% HDP. Tedy nižší než Rakousko a Polsko a podobné jako Slovensko. V těchto zemích, jejichž celková zadluženost se řecké situaci dlouhodobě blíží o něco více než ČR žádná podobná hysterie „Řecko nadohled“ neprobíhá. Připomínám, že v roce 2007 byl podíl našeho dluhu na HDP 29%.

S pozdravem

Jan Birke
vedoucí sekretariátu předsedy ČSSD

Reklama

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama